Interview: Mercedes Nieto
Datum: 23.02.2011
Autor: Tereza Klementová
Mercedes Nieto - hvězda evropské scény, která v současnosti vyučuje a vystupuje na předních festivalech po celé Evropě! Mercedes má španělské kořeny, ale narodila se a žije v Maďarsku, kde trénuje i svoji skupinu "The Nymphs". Můžeme prozradit, že Mercedes se letos na podzim ukáže i v ČR. Má jedinečný styl i osobnost a právě zde si můžete přečíst rozhovor s ní samotnou.
Co tě na úplném začátku přivedlo k orientálnímu tanci?
Předtím, než jsem poznala orientální tanec, jsem dělala jazz a flamenco. Vždy jsem tanec milovala a mimo to jsem byla ohromena orientálními kulturami. Chtěla jsem být egyptoložka. Bylo mi 16 let, když jsem poprvé viděla orientální tanec v Budapešti, tak jsem to vyzkoušela. Poté jsem ukončila veškeré své aktivity a učila se orientální tanec jako maniak :) Když jsem začala studovat na univerzitě, musela jsem na chvíli s tancem přestat a před 6 lety jsem se opětovně k němu vrátila a už jsem dodnes u něj zůstala. Myslím, že jako studentka jsem byla trochu líná, ale nikdy jsem to nevzdávala a hledala nové informace a inspirace, a to posléze i jako lektorka. V této době jsem začala trénovat opravdu tvrdě a tak je to doteď, snažím se k tomu vést i mé studentky.
Co tě na úplném začátku přivedlo k orientálnímu tanci?
Předtím, než jsem poznala orientální tanec, jsem dělala jazz a flamenco. Vždy jsem tanec milovala a mimo to jsem byla ohromena orientálními kulturami. Chtěla jsem být egyptoložka. Bylo mi 16 let, když jsem poprvé viděla orientální tanec v Budapešti, tak jsem to vyzkoušela. Poté jsem ukončila veškeré své aktivity a učila se orientální tanec jako maniak :) Když jsem začala studovat na univerzitě, musela jsem na chvíli s tancem přestat a před 6 lety jsem se opětovně k němu vrátila a už jsem dodnes u něj zůstala. Myslím, že jako studentka jsem byla trochu líná, ale nikdy jsem to nevzdávala a hledala nové informace a inspirace, a to posléze i jako lektorka. V této době jsem začala trénovat opravdu tvrdě a tak je to doteď, snažím se k tomu vést i mé studentky.Vyhrála jsi spoustu zajímavých cen, jaký je tvůj názor na soutěže obecně?
Konkrétně v orientálním tanci je to složité, protože tato taneční forma nemá sjednocený výukový systém a stejné pokročilosti, tak jak je tomu u jiných soutěžních tanců. Takže je těžké pak vybírat mezi tanečnicemi a ani to není důležité, protože jedna cena o tanečnici a její kariéře mnoho důležitého neřekne. A neřekne to vůbec nic o hodnotě vašeho tance. Nicméně je to zajímavá zkušenost, dává vám to příležitost na sobě více pracovat a potkat se s jinými tanečnicemi, možná je to výzva nebo někdy jen zábava. Nejsem proti soutěžím, ale jsem proti mýtu, který říká, že pouze vaše soutěžní výsledky udávají směr vaší kariéry a že musíte sbírat ty nejlepší ocenění pořád dokola, jako na Olympijských hrách.
Která z těch cen, co jsi vyhrála, je pro tebe tedy nejcenější?
Volba diváků ze soutěže „Medina” (Middle Eastern Dance in North America) v roce 2004. Získala jsem hlasy více jak 85% lidí z publika. Bylo to v St. Louis, Missouri, USA, kde mě nikdo nikdy předtím neviděl, nikdo o mě neslyšel a ani já jsem tam nikoho neznala a diváci byli příbuzní a fanoušci ostatních amerických tanečnic. Toto bylo poprvé, kdy jsem tančila mimo Maďarsko. Měla jsem hrozný strach a nakonec to tak příjemně dopadlo.Věnovala jsi spoustu práce kombinováním tance a divadla, jaké to bylo?
Vždy jsem byla nadšená do divadla, nejenom toho tanečního. Myslím, že některé věci lze vyjádřit jen tehdy, pokud děláte taneční divadlo, protože je to dřina – musíte promyslet každý krok, který děláte, zaplnit každý moment nějakým úmyslem a předat to divákům, tak aby to pochopili, být víc otevření. Také tak můžete nalézt nové možnosti a stránky orientálního tance. Nové nápady s jinými významy, které by třeba nebylo možné vyjádřit v klasickém vystoupení. Je to výzva jak „technicky” tak emotivně. Samozřejmě ale pokud jste do toho hluboce ponořeni a nenásledujete pouze nějaký daný proud s obecnými klišé.
Máš velmi ojedinělý styl tance, což tě dělá odlišnou od ostatních hvězd v Evropě. Můžeme vidět trochu moderního tance, kterému ses věnovala před tím orientálním. Jak spojuješ tyto styly tak, aby choreografie byla stále vyvážená a dostatečně orientální? Studuješ ještě nějaké styly?
Ano, učím se klasický balet, dělám moderní tanec, art jazz a argentinské tango. Studium Art Jazzu mě ovlivňuje nejvíce. Pomohlo mi to lépe vyjádřit samu sebe. Stalo se to velmi důležitou součástí mé „taneční zásoby”, ale když tančím a dělám choreografie, nepřemýšlím nad kombinací prvků různých stylů, používám jen to, co mám ve „taneční zásobě”, což je směs různých stylů, ale podstata je stále orientální tanec. Jsem to prostě já.
Je nějaký styl orientálního tance, který je tvůj nejoblíbenější? Proč?
Ano, egyptský styl – ať už folklórní nebo klasický, protože jsem za posledních 6 let strávila v Káhiře téměř polovinu svého času. Jsem velmi propojená s Egyptem, se styly, s lidmi, s jejich vášní pro tanec. A písně od Oum Kalthoum a Abdela Halima Hafeze jsou moje nejoblíbenější pro tanec, protože jsou tak melancholické, ale zároveň mají takovou vášnivou atmosféru, ať už smutnou nebo veselou. Když na ně tančím, cítím, že jsem kompletní ve všech smyslech, je to nepopsatelný pocit .Máš nějaké oblíbené tanečnice jako inspiraci?
Ano a mnoho. Nejoblíbenější „novou hvězdu” mám Camelii, je to egypťanka a na pódiu z ní vyzařuje svoboda a divokost, má krásný styl. Jako učitelku obdivuji Lubnu Emam, je pro mě ztělesněný oheň a Egypt. Ráda se dívám na Aidu Nour, je to dáma. Taky se mi líbí Dina, Mona Said a samozřejmě taky hvězdy „Zlaté éry” jako Suhair Zaki a Sharihan. Jsem velký fanoušek Naimy Akef. Kromě egyptských mám ráda třeba Nesmu ze Španělska, která je pro mě vzorem a inspirací a Hadia z Kanady, která je pro mě největší učitelkou a první zahraniční lektorkou, od které jsem se učila a zatím i nejlepší.
Většina tanečnic má oblíbeného designéra kostýmu, jak jsi na tom ty?
Zkusila jsem jich mnoho, ale zůstala jsem u tří – Sahar Okasha, Eman Zaki a Hallah Moustafa a myslím, že všichni si zaslouží uznání, jsou skvělí. Mimo to poslední dobou ráda pracuji na svých vlastních nápadech. Sním o něčem, pak získám z celého světa pro to „suroviny” a požádám moji kamarádku, aby to pro mne dokončila. Ona je návrhářkou pro nové SCH Fashion a pomáhá mi dělat kostýmy mých snů!
Mnoho tanečnic má problém zkombinovat osobní život s tím tanečním, kvůli častému cestování apod. Musela jsi něco měnit kvůli kariéře nebo tě okolí podporuje?
Mnoho tanečnic má problém zkombinovat osobní život s tím tanečním, kvůli častému cestování apod. Musela jsi něco měnit kvůli kariéře nebo tě okolí podporuje?
Jsem absolutně podporována a jsem za to velmi šťastná. Samozřejmě bych někdy chtěla více času na rodinu, ale díky Bohu všichni žijeme nedaleko od sebe a skoro každý den se vidíme, pokud jsem zrovna v Budapešti. Schválně si nechávám nějaké pauzy mezi tanečními výlety. Oni jsou pro mě nejdůležitější, důležitější než cestování. Jediné, co mě trápí je, že nemám dost času pro mé maďarské studentky, které si musejí zvykat na tuto situaci stále více. Snažím se ale dělat pro ně vše, co dělám v zahraničí. Ony to ví a já mám štěstí, že mám tak skvělé studentky, mám je moc ráda.Jaké jsou tvoje ostatní aktivity a záliby kromě orientálního tance?
Například psaní mé diplomové práce na univerzitě :) Jednu jsem dokončila v listopadu a další mě čeká v dubnu. Je těžké soustředit se na studium i tanec zároveň, ale moc mě to baví. Taky jsem největší fanoušek filmů, můžu být v kině celý večer a dívat se na filmy. Stejné je to s divadlem, ale nemám moc času se tomuto věnovat. Taky mám vedle postele spoustu knih, které na mě čekají. Miluji čtení.
Jaká je taneční scéna v Maďarsku aktuálně?
Máme neuvěřitelně mnoho tanečnic a lektorek, a můžeme být rádi, neboť většina z nich je velmi dobrá a velmi talentovaná. Jak můžu vidět při svých výletech, Maďarsko je jedna ze zemí, kde můžete najít obrovské množství opravdových talentů.
Na co jsi nejvíce hrdá ve své taneční kariéře?
Na co jsi nejvíce hrdá ve své taneční kariéře?
Hm... Jsem hrdá na všechno, protože každý krok mě přivedl blíže ke splnění mých snů a následně snů mých studentek. Jsem úplně šťastná za to, co mám, protože jsem jediná, která ví, jak moje kariéra byla a stále je těžká a ne všichni vidí tu dřinu za tím, co vše jsem musela podstoupit, pochopit nebo přijmout. Nikdy jsem to ale nevzdala a myslím, že na to musím být hrdá. Jsem velmi tolerantní a čestná, to mi hodně pomohlo ve všem. Pokud bych měla říct nějakou událost, tak je to Nile Group festival, uvítací galashow v červnu 2010. Byla jsem dojatá, když jsem byla požádána udělat celou show se živou hudbou a být tak první evropankou a nebýt zároveň lektorkou na tomto festivalu, která zde bude mít vlastní show. Stále nevěřím, že se to opravdu stalo. Každý den jsem hrdá na mé studentky, vidět je šťastné, když tančí. Toto je asi největší úspěch, kterého může tanečnice dosáhnout.
Jaké máš plány a sny do budoucna?
Jsem velký snílek, takže nic neplánuji :) Vše v mé kariéře se děje bez plánování a bez toho, aniž bych něco intenzivně chtěla. Mám ale mnoho snů, jeden z nich je velký tanečně – divadelní projekt, který určitě uskutečním v příštích několika letech. Taky chci cestovat kolem světa, ať už s tancem nebo bez. Co ale opravdu chci do budoucna, je zůstat zdravá, a aby byli zdraví a šťastní všichni moji blízcí. Chtěla bych, abych mohla vždy dělat svoji práci tak jako teď – s láskou a vášní. Vše ostatní je v rukou Boha.
Hodnocení:
Aktuální hodnocení je: 2.15
Komentáře:
| 01.03.2011 | Díky za článek | Jana Šrámčíková | |
| Doteď jsem ji znala jen po jméně. Moc díky za takovou várku informací :-) | |||