!!! Car Sharing !!!

Články

Reportáže

Recenze

Portréty

Interview

Objev na YouTube

Vaše příběhy

Rady a tipy

Soutěže

Kvíz

Zábava

Bazar

E-Shop

O Orient Express

Zapojte se i Vy!

Inzerce

Děkujeme

Download

Datum: 04.03.2011

Autor: Tereza Klementová

Zpráva o tom, že Shereen vyhrála soutěž Belly Dancer of the Universe se po České republice roznesla velmi rychle, a proto ani já jsem neváhala a opět Shereen vyzpovídala! Tato soutěž je pravděpodobně nejprestižnější a byla "startérem" několika hvězdných kariér dnes světově známých tanečnic, např. Azizy apod. O zážitky a dojmy se s námi dělí přímo Kateřina - Shereen právě zde:

Proč jsi se rozhodla opět na tuto soutěž vydat a jak jsi se připravovala?

   Nejsem zrovna typ, který by plánoval svůj program kolem tanečních soutěží, ale k soutěži Bellydancer of the Universe mám osobní vztah. Moje první učitelka, která měla na můj rozvoj rozhodující vliv, Jade Henriksen, zvítězila v jedné z kategorií krátce předtím, než jsme se v Praze v roce 2003 setkaly. Její vyprávění o soutěžní atmosféře a o jejích tanečních vzorech, kterými byly Anisa a Sahra Saeeda, ve mně zasely semíko zvědavosti, které klíčilo, až jsem nakonec před dvěma lety konečně poprvé sama odjela soutěžit. Také jsem si od té cesty slibovala, že se znovu setkám s Jade, protože jsme ztratily kontakt. Bohužel tam ale tehdy nebyla.

   Za ty dva roky od mé poslední účasti se stalo hodně věcí. Blíže jsem se seznámila se stylem Sahry Saeedy, který mě začal inspirovat. Nadále jsem udržovala kontakt s některými americkými tanečnicemi. Našla jsem na Facebooku Jade. Zkrátka, když jsem se dozvěděla, že bude v pototě Anisa, Jillina a Sahra Saeeda a že Jade bude tou dobou v Los Angeles, bylo rozhodnuto. Také mi po půl roce intenzivního univerzitního studia chyběl tanec a rozhodla jsem se, že se letos pořádně připravím a posunu svoje taneční schopnosti zase o kousek dále. V tom mi pomohla především Drissia Nejma, která mi věnovala tři dny času a trénovala se mnou od rána do večera ve francouzském Montpellier. V této soutěži jsem poprvé vystupovala s připravenými choreografiemi, které jsou naším společným dílem. Drissia je naprosto vyjímečná osobnost a tanečnice a jsem vděčná Eglal, že nás seznámila. Bez Drissie bych sotva dosáhla tak dobrého výsledku. Dále mi v přípravě pomohla i Raqia Hassan, se kterou jsem se setkala na festivalu ve Valencii. Raqia je člověk, který velmi podporuje mladé talenty a zve mnoho mladých tanečnic, aby získaly zkušenosti a měly možnost si udělat jméno na festivalu Ahlan wa Sahlan. I přes konflikty, které jsem měla v minulosti s organizačním týmem jejího festivalu se mi věnovala a získala jsem od ní mnoho užitečných rad, za které jsem jí vděčná.

Kolik tanečnic celkem soutěžilo a v jakých kategorích? 

 

Když jsem dorazila na místo a viděla davy tanečnic, vyrazilo mi to dech. Soutěž roste každým rokem a letos byly soutěžících stovky. V egyptské kategorii nás bylo nejvíce - kolem čtyřiceti. V ostatních kategoriích bylo účastnic o něco méně. Kategorie taksim a drumsolo měly kolem třiceti účastnic, universal dvanáct, fusion, props a ostatní menší kategorie kolem dvaceti účastnic. Tentokrát byla účast skutečně mezinárodní. Setkala jsem se s tanečnicemi nejen ze všech možných států USA, ale i z Ruska, Dominikánské Republiky, Bulharska, Taiwanu, Japonska, Číny, Koreje, Mexika, Argentiny a dalších zemí.

 

 

Jedním z důvodů, proč jsem se těšila na tuto soutěž je zákulisní atmosféra, která je milejší než na evropských a troufám si říci i egyptských soutěžích. Tanečnice si pomáhají, vyprávějí o cestách a festivalech a je to neobyčejně inspirativní prostředí. Musím upřímně říci, že jsem se trochu lekla, když jsem se dozvěděla o velké delegaci z Ruska, která se účastnila letošního ročníku. Už několikrát jsem měla možnost dělit se o šatnu s tanečnicemi z východní Evropy a musím přiznat, že energie, kterou kolem sebe před soutěžemi či významnými vystoupeními šíří, nepřispívá k všeobecné pohodě. Jedna americká tanečnice to nazvala výstižně "do or die attitude" ( volně přeloženo zvítěz nebo padni). V šatně bylo naštěstí mnoho tanečnic, takže se v tom mumraji šedý bouřkouvý mrak z východu docela ztratil. Když bylo po soutěži, tak se ale i tyto tanečnice proměnily v docela milou skupinku, se kterou se dalo normálně pohovořit. Během soutěže jsem z nich ale dostala jen výčet získaných titulů z tanečních šampionátů a mistrovství.

 

 

Jako posledně byla soutěž opět perfektně zorganizovaná. Mezi soutěžními vystoupeními jsem chodila na semináře a nebo jsem klábosila u kávy s tanečnicemi, které jsem dlouho neviděla. Na tuto soutěž se sjíždí davy z celé Ameriky a i významné tanečnice se jezdí koukat na taneční dorost. Potkala jsem se zase se Sandrou, Princess Farhanou, Jillinou, Fahtiem a mnoha dalšími tanečnicemi, které jsou inspirativní a potkat je je vždy příjemný zážitek. Soutěž se koná ve velikém kongresovém centru a všude hraje orientální hudba a pobíhají tanečnice - prostě takový ten klasický festivalový mumraj.

 

 

   Mnoho z osobností, které jsem potkala, jsem znala už z minulého ročníku. Hlavní pro mě bylo setkání se Sahrou. Americké tanečnice jsou v Evropě známé hlavně díky BDSS. USA má ale mnoho fantastických tanečních osobností, které součástí této skupiny nebyly, a proto je tu nikdo nezná, což je veliká škoda. Sahra tančila dlouhá léta v Káhiře a má úžasné znalosti a zkušenosti. Její energie během seminářů a vystoupení je fascinující. Je to velmi milá, jemná a moudrá osoba a doufám, že budu mít v budoucnu možnost se od ní zase něčemu přiučit.

   Na soutěži byla celá generace amerických tanečních legend, některé jako porotkyně, některé jen jako diváci. Jsou to tanečnice, kterým bývá mezi padesáti a sedmdesáti lety a stály u zrodu orientálního tance na Západě. V Čechách jména jako Helena Vlahos, Angelika Nemeth, Anisa. Lee Ali, Fahtiem, Tonya, Martha Schill asi něco řeknou málokomu, pro americký orientální tanec se ale jedná o ikony, které nesmazatelně zanechaly stopu v historickém vývoji této taneční formy.

 

 

   Vyhlašování egyptské kategorie jsem málem prošvihla. Zní to jako klišé, ale opravdu jsem to letos nečekala. V kategorii taksim jsem v takovém šoku nebyla. Improvizace je moje silná stránka. V této kategorii hudbu vybral organizátor a tanečnice ji slyšela až na pódiu. Většina tanečnic to prožívala jako naprosté utrpení, pro mě to byl docela příjemný adrenalin. Jedinou nejistotu jsem cítila ze skutečnosti, že taksim by mohl být řecký nebo turecký, což by předpokládalo tanec na zemi. To by mi příliš neprospělo, protože na zemi netančím. Nakonec to byla kombinace kanoonu a houslí v tradičním podání bez rytmového základu, což mi naprosto vyhovuje. Základním předpokladem při tanci na takovou hudbu je naprostý vnitřní klid a soustředění. S tím mělo hodně tanečnic problém. Byly příliš soustředěné na to, co chtějí ukázat a málo na to, co se vlastně děje v hudbě samotné. Já jsem strávila dva roky s beledi a když slyším taksim, tak ze mě stres padá naprosto automaticky.

   Při vyhlašování egyptské kategorie mě potkal takový ten typický trapný okamžik, kdy člověk stoji v davu a ostatní ho strkají na podium a on jen lapá po dechu a zírá do prázdna. Letos se sešla neobyčejně silná čtveřice finalistů. Bylo to historicky poprvé, kdy prakticky všechny hlavní trofeje vysbírala tak malá skupinka lidí i přes obrovský počet soutěžících. Rus Oleg, který na pódiu nápadně připomínal Alexeje Ryaboshapku skončil čtvrtý, zároveň ale vyhrál v kategorii fusion a byl druhý v taksimu. Sadyyia z Texasu byla třetí v egyptské kategorii, zároveň ale vyhrála kategorii universal a kategorii s rekvizitami. Paula z Dominikánské Republiky byla v egyptské kategorii druhá a zároveň vyhrála i kategorii drumsola. Její drumsolo bylo jedno z nejlepších, které jsem v životě viděla a vyneslo jí i hlavní cenu soutěže. A pak jsem tu byla já, která jsem sice vyhrála taksim, ale jinak jsem se absolutně necítila jako favorit soutěže.

 

Nějaké další zážitky, o které by ses chtěla podělit?
 

Velice mě potěšilo a zároveň pobavilo, když za mnou po vyhlášení přišly některé tanečnice a říkaly mi, že jsem byla jejich favorit. Princess Farhana dokonce po kvalifikačním kole napsala na svou stránku na Facebooku, že její favoritkou je tanečnice ze země začínající na C. To člověka potěší. Během soutěže se ale všichni chovali profesionálně a udržovali kamenné výrazy, takže opravdu nebylo jasné, kdo vyhraje. Před finálovým vystoupením jsem začala trochu kolabovat, protože jsem se rozhodla na povinnou skladbu v úvodu tančit s melayou, což u ostatních soutěžících vzbuzovalo rozruch. Mnoho z nich mi radilo, ať to raději nedělám, že je to riskantní. Melaya by totiž mohla být považována za rekvizitu, což by mě diskvalifikovalo. Hudba kterou jsme dostali byla ale v úvodu tak folklorně laděná, že mi úvod s melayou přišel jako přirozené řešení. Seděla jsem v rohu a zírala na svoji melayu, jako bych čekala, že mi poradí. Šla kolem Jillina a já jsem vstala, abych se jí zeptala a melaya mi přitom spadla na zem. Jillina mi ji podala a řekla "it's yours…". Taková znamení zhůry jsou v okamžiku stresu jako balzám na duši. Odtančila jsem skladbu s melayou, moje interpretace vypadala úplně jinak než interpretace ostatních finalistů a možná i díky tomu jsem vyhrála. Samy Farag, který skladbu složil mi po vystoupení říkal, že sice skladbu pro melayu původně neskládal, ale že se mu ten nápad natolik líbí, že chce, abych choreografii zatančila na jeho příštím DVD.

 

 

Ohlas na výsledek v soutěži je obrovský. Hned první týden jsem dostala pět pozvánek na semináře po USA a Mexiku. Jedná se o největší a nejtradičnější soutěž v Americe a její výsledky mají na publicitu tanečnic veliký vliv. Mezi vítězky minulých ročníků patří hvězdy jako Jillina, Dondi, Leila Farid, která nyní učí v Káhiře, Louchia a Aziza, pro kterou bylo vítězství v kategorii universal hlavním průlomem v kariéře. I v Asii má tato soutěž svůj zvuk a bezpochyby je to dobrá zpráva pro organizátory mých seminářů v Číně a Japonsku. Minulý víkend jsem učila v Itálii se Sharon Kiharou, která už od Jilliny věděla, že jsem vyhrála. Rozhodla se mi dát takový obchodní rychlokurz mezinárodně působící tanečnice. Já sice už pár let cestuji a učím, ale vždy jsem to brala spíše jako hobby a nebrala jsem to příliš vážně. Když Sharon viděla, že pro mě organizátorka nepřijela na letiště a nechala mě jet autobusem, tak mi sepsala moji první smlouvu. Říkala, že pro ni Jillina udělala před lety totéž. Připadala jsem si s tím oficiálním papírem trochu divně, ale teď jsem ráda, že ho mám. Už žádné pochodování na autobus s těžkým kufrem v ruce.

 

 

   Těšit se můžete na to, že vás teď nějakou dobu nebudu v Čechách strašit novými choregrafiemi a kombinacemi :-). Období, kdy si česká scéna od Shereen trochu odpočine, se prodlužuje na neurčito. V Čechách jsou skvělé taneční talenty jako je Eglal, Katka Krejčová, Sahar, Lenka Zychová, Sheyla, Latifah a další tanečnice, od kterých je čemu se naučit a které by měly více učit nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Já jsem se po českých městech najezdila dost a je na čase, aby se o svoje znalosti a schopnosti podělily další tanečnice.

   Co se mých plánů týče, tak mám mnoho studijních povinností. Letos dokončím stipendijní pobyt na ústavu filosofie na Sorbonně, čekají mě bakalářské zkoušky v Praze a od října magisterské studium estetiky a filosofie umění v Praze.
   Za měsíc vyjde moje nové DVD, které jsem natočila v Jakartě ve spolupráci s několika svými studentkami. Jmenuje se "Shereen in Asia featuring Christine Yaven & Sherlyn Koh". Krom toho mám mnoho tanečních cest, jak do zemí, které už jsem měla možnost navštívit, tak do zemí nových. Celé léto budu trávit v Asii, kde mě čeká mnoho vystoupení a seminářů, každý víkend v jiné zemi. Na podzim bych se měla vrátit do USA a odučit několik seminářů. Navíc mě Sharon pozvala, abych zatančila na její svatbě, na což se velice těším a doufám, že to vyjde. V lednu 2012 budu učit na festivalu, který pořádá Orit v izraelském Eilatu a i na příští jaro mám už nějaké plány. Pokud mám být upřímná, tak si to ani všechno nepamatuji. Vždy se podívám na svůj web, kam že to příští víkend letím a podle toho si sbalím veliký a nebo menší kufr.

Foto: první Shereen a Paula (Dom. rep.), druhá Shereen v kategorii Taxim

Aktuální hodnocení je: 1.07