Egyptská tanečnice Randa Kamel

Datum: 10.03.2009
Autor: Yasmina of Cairo

  Za poslední léta se jméno „Randa Kamel“ rozšířilo do podvědomí celého tanečního světa. Pro mnoho tanečnic je teď na prvním místě na káhirské scéně- dokonce překonala i Dinu v tom co na pódiu nabízí. Její elektrizující mix dynamických prvků, dokonalé techniky, dramatičnosti a vášně fascinuje publikum. Její osobitý styl se stal vzorem orientálního tance vůbec a mnoho studentek se pokouší spojit jejich vlastní taneční prvky s její unikátní interpretací. Tohle není ale jednoduchý úkol. Za talentem Randy se skrývá celoživotní trénink a také ale její osobnost a sexualita, kterou dokáže využít jako to dokáže málokdo. Být takto nadaná a přitažlivá na pódiu, musíte nejdřív vědět, jak uvolnit v sobě ty bloky, které vám toto nedovolují a stát se tak přirozenou a sebejistou tanečnicí.

  Pro káhirské publikum je toto někdy až příliš. Tanečnice má být silná osobnost na jevišti, ale stále od ní čekají, že bude s publikem flirtovat. Randa není tento typ, takže pro spoustu egypťanů její dramatický styl bývá velkou výzvou. Pro ty, kteří se zajímají o budoucnost egyptského tance, se Randa stala pokrokovou tanečnicí a její vliv na budoucí taneční scénu nesmí být podceněn.

  Poprvé jsem se dozvěděla o Randě na konci 90´ let, kdy měla grandiózní vstup na káhirskou scénu a to rovnou letní sezónu v Cairo Meridián Hotel, kde týden sdílela jeviště s Fifi Abdo – ne špatný začátek pro nováčka na taneční scéně. Měla nějaké peníze a ukázalo se, že to byl její manžel, kdo platil všechny výdaje. Několik jejich velkých billboardů se objevilo v centru města (náklady, které jsou i pro velmi známé tanečnice překážkou zaplatit z vlastních kapes) – jako pokus o to, aby si ji někdo všiml, což jak dnes říká selhalo. Sheraton zavřel klub a ona se musela přemístit (s mnohem menším orchestrem) do Nile Maxim, kde nějaký čas pracovala a potom se úplně vypařila z taneční scény. Nakonec se potvrdilo to co se povídalo, byla těhotná a nemohla se na scéně ukázat až do několika měsíců po narození jejího syna. Pro ty z nás, kteří jsme ji viděli dříve tančit byla dobrá zpráva, že se vrací zpět. Radia Hassan se šla podívat na její show a se samou chválou ji zařadila na program letního festivalu Ahlan Wa Sahlan, kde dvakrát vystoupila.

  „Tahle holka má víc citu a přirozeného talentu než kterákoliv nová tanečnice, kterou jsem za poslední dobu viděla“ řekla tenkrát Raqia

  Randě se otevíral celý svět, protože byla viděna a oceňována mezinárodním publikem.

  „Na moji show přišlo hodně cizinců, kteří mě chtěli viděli“ řekla Randa a pokračovala „ a všimla jsem si, že sedí s úžasem a pozorují každý můj pohyb. Kéž by egyptské publikum bylo tak fascinované! Někdy mám pocit, že cizinci rozumí tanci lépe. Když přijdu na jeviště a nemám náladu tančit, tak právě díky nim se mi nálada zlepší.“

  Ve skutečnosti už měla Randa předešlé zkušenosti se zahraničním publikem mimo Egypt ačkoli ne jako orientální tanečnice.

  „Začala jsem tančit jako malé dítě a naučila jsem se místní folklórní tance, když jsem byla ještě na škole. Vystupovali jsme na národních slavnostech. Když mi bylo 15 let, stala jsem se členkou Reda Troupe a několik let s nimi tančila. Spolu nimi jsem i cestovala po celém světě a samozřejmě jsem se naučila každý folklórní styl.“

  Tohle je velmi důležitý faktor v jejím tanečním tréninku. Pevný základ ve folklóru byl důležitý pro správné využití prostoru a to bylo její výhodou. „Mám doma zábradlí pro baletní cvičení, využívám to každý den“ říká Randa. „Být ve skupině Reda Troupe mě také naučilo správně používat ruce a paže s každým prvkem, základní pravidla pohybu a balanc,“ doplnila.

  „Navíc když použiji saidi nebo nubijské rytmy pro moji show – už ty kroky znám a choreografii sama sestavím.“

  Úspěch, který měla jako sólistka ve skupině nebyl pro Randu poslední a dobře věděla, že ji může čekat úspěch i v sólové dráze orientální tanečnice. V tomto směru už Randa experimentovala, když byla na festivalu ve Švédsku roku 1996, kde reprezentovala Egypt a vystupovala s více orientálním stylem než folklórním. Její plán „zaútočit“ na káhirskou scénu byl jištěný její jistotou v její vlastní vlohy a pořádnou přípravou.




  „Ohledně orientálního stylu, nikdy jsem neměla učitele; všechno co dělám je ze mě. Ale samozřejmě jsem celý život milovala filmy a videa ostatních tanečnic a učila jsem se tak od nich. Zbožňovala jsem Suhair Zaki pro její úžasné boky; Monu Said pro její krásné paže, Fifi Abdo pro její impozantní prezentaci a Nagwu Foad pro to, jak skvěle dokázala dát dohromady show.“

  Když se díváte na Randu, vidíte jak dbá na to jak je prezentována; její choreografie jsou precizní a přirozené. Její přednosti a charakteristické rysy přidávají Randě na výjimečnosti.

  Její paže, ozdoby co s nimi dělá, a zvláštní způsob jejich držení, je velmi unikátní pro Randu. Také do tance vkládá moderní a baletní prvky. Navíc má nejsilnější shimmy, které máte možnost vůbec vidět. Když dělá shimmy, celým jejím tělem prochází neskutečná energie a vibrace.

  Co pravděpodobně u Randy neuvidíte je příliš jemnosti.

  „Pořád doufáme, že bude více delaa“, říká Samir Husseini, šéf její orchestry. (Jinými slovy, že bude více jemná a koketující). Pracuje na několika místech, kde je hlavní, aby si tanečnice vydělala tipy, což obnáší tančení kolem stolů, povídání si s hosty a soustředění se na movité hosty, kteří rádi přihazují tipy tanečnicím.

  Randa se zaměřuje pouze na čistý tanec. „ Jsem prostě taková. Když slyším hudbu, musím tančit. Ale dělám kompromis a zvu diváky na pódium, aby se přidali.“

  Tenkrát, když jsem navštěvovala její show, nemohla jsem si pomoci, ale viděla jsem klasické kroky, které používá Dina- třeba chůze s přenášením váhy. Na konci interview se mě zeptala, co jsem si myslela, že dělá za chyby v tanci (tuhle otázku by jste nemohli slyšet od Diny nebo Lucy) a řekla jsem, že se dá těžko něco vytknout, pouze to, že používá některé prvky od Diny. Okamžitě se zamračila a řekla, že je bude muset přestat dělat. Mít svůj styl je u ní prvořadé a za ta léta toho opravdu dosáhla.

  Dát dohromady show není jen otázkou tanečních kroků, ale také se musí domluvit hudba, kostýmy atd. Co se hudby týče, je Randa staromódní. A také jako mnohé současné tanečnice zjistila, že staré písně jsou žádané. Samozřejmě také najdete v Káhiře tanečnice, které používají verze písní od Amra Diaba, Mohameda Fouada nebo Ehaba Toufiq. Nové písně ale postrádají duši a změnu rytmů, které dělají ty nejlepší hudební kousky.

  „Moji tři nejoblíbenější zpěváci jsou Um Kulthoum, Farid al Attrash a Abdel Halim Hafez. Kdybych si měla vybrat nejoblíbenější píseň každého z nich, bylo by to Inta Omri, Gamil Gamal a cokoli od Halima. Současná hudba mi nedává stejný pocit jako tato starší klasika“

  Cítit se dobře v hudbě na kterou tančíte je pro Randu jedna z nejdůležitějších věcí. Její interpretace písní je založena přímo na textu písně. Pro cizinky, které přijdou na její show je dobrá lekce vidět je důležité, když tanečnice rozumí hudbě a dokáže jí prožívat.

  Od té doby, kdy jsem dělala s Randou interview poprvé se hodně věcí v jejím tanečním životě změnilo. Cestovala do dalekých zemí – Chile, Argentina, Jížní Korea, Singapur, Rusko, Spojené státy, všude po Evropě – seznam roste každým měsícem.

  „Vím, že mě diváci ocenili“ říká „a cestování mi to opravdu dokázalo.“
„Jeden ze snů, který jsem měla a ve kterém si myslím jsem i uspěla bylo stát se učitelkou. To je pro mě hodně důležité, protože mi to dovoluje předávat dalším tanečnicím mou vášeň pro tanec“

  Seminář Randy je pro tanečnice ochutnávkou toho, co znamená „ovládat“ své tělo, vynést na povrch sílu ukrytou v každé z nás, o které jsme předtím ani asi nevěděli. Tak jako jsem ji znala po profesionální stránce tady v Káhiře, tak jsem taky měla možnost ji poznat osobně na turné po Velké Británii, kterou jsme absolvovali společně v roce 2006. Jako profesionálka je velmi přísná, ale také velmi vtipná osobnost– můj syn, kterému byly tenkrát 4 roky se do ní úplně zamiloval. Také jí zaníceně pozoroval když tančila, potom vtrhl do zákulisí, aby jí „pomohl“ s výměnou kostýmů mezi každým jejím setem, raději chodil za Randou než za mnou – co můžu říct je jen to, že byl jeden z mnoha, který podlehl charismatu Randy.







   V zahraničí je Randa velmi žádaná, ale zpátky doma v Káhiře nejdou věci tak jednoduše na této kabaretní scéně. Není to jenom nedostatek slušných podniků pro tanečnici takového kalibru, ale tak musí bojovat s úskalími, která tato profese také obnáší.

  Protože Randa odmítá hrát flirtující kabaretní tanečnici a záleží ji na jejích přednostech a talentu, je to velmi těžká cesta prosadit se v Káhiře, kde jsou všichni zvyklý na určitý vzor.

  Někomu se může podařit prosadit se na domácí scéně skrze film a televizní show, ale tato možnost se za posledních několik let scvrkla na minimum a tanečnice z filmů bohužel skoro zmizely.

  Musím se jí zeptat po těch letech po našem prvním interview, jestli se cítí doceněná egyptským publikem nebo jaké kroky by měla podniknout, aby se tak stalo?

  „Vlastně se cítím v poslední době více doceněná egyptským publikem,“ řekla. „Tady na Nile Maxim za mnou chodí lidé a chválí mi krásnou show, a říkají mi, že nikdy netušili, že orientální tanec může vypadat až takto! V posledních letech jsem dostala nějaké nabídky objevit se ve filmech, ale toto jsem naprosto zavrhla ze dvou důvodů. První důvod je můj syn Karim, který teď dospívá (je mu 8 let) a nechci aby slyšel, jak ostatní o jeho mamince mluví pohrdavě, protože je tanečnice.

  A také filmová role, kterou mi nabídli byla velmi povrchní a taky ukazovala tanečnici jako stereotypní, což dělají vždycky. Filmy udělaly už dost aby zkazily reputaci tanečnicím, nepotřebuji se stát toho součástí.

  Teď kdyby mě někdo nabídl roli, kde je tanečnice respektovanou a kde je tanec sám respektovaný – to by bylo jiné. Také můj osobní sen je tančit v divadle a sestavit velkou orientální show. Tato věc mi byla již nabídnuta, ale musela bych investovat spoustu pěněz – a v té době jsem se zrovna na tohle necítila, snad to vyjde v budoucnosti, insh´allah….“

  Navzdory zklamání, které stále kříží její úspěch v Káhiře, Randa dodává, že se opravdu cítí nejlíp, když tančí tady v Káhiře na pódiu a s jejím vlastním orchestrem.

  „Cestování je úžasné z hlediska vyučování tance, ale samozřejmě není stejné tančit v zahraničí na hudbu z CD, protože jsem zvyklá na živou hudbu. Je to právě ta energie hudebníků, která mi dává opravdový prožitek tance.“

  Doma mimo pódium je Randa matkou, manželkou a zažívá stejné životní situace jako každá žena. Pořídila si nový dům v méně rušné části města, kde si užívá rodinný život. Její budoucnost je pozitivní. Jak by nemohlo pro člověka s takovým talentem, vášní a poctivosti!

Článek byl převzat od Yasminy: Yasmina je tanečnice, choreografka a učitelka, ale také novinářka a fotografka, která žije a pracuje v Káhiře 14 let. www.yasminaofcairo.com

Překlad, editace, foto: Tereza Klementová

Hodnocení:
Známkujte jako ve škole.
1 = nejlepší, 5 = nejhorší.
1 2 3 4 5
Aktuální hodnocení je: 2.21
Komentáře:
Dosud nikdo nekomentoval tento článek.
Pokud chcete přispívat svými komentáři, musíte se registrovat a přihlásit.