Portrét: Nour

Datum: 09.08.2009
Autor: Lenka Zychová

Nour – světlo mezi káhirskými tanečnicemi


Nour je bezmála jednou z nejvýznamnějších současných tanečnic v Káhiře. Přestože je původem z Ruska, arabské publikum si ji zamilovalo a nedá na ni dopustit. Sama jsem se o tom přesvědčila při rozhovoru s maminkou mého arabského známého. Při mém dotazu, co si myslí o tanečnicích, jen pronesla, s ohledem na to, že se tanci sama věnuji: „Tyto ženy nemají dobré mravy.“ Můj známý to vyjádřil peprnějším slovem. Ale když jsem se zeptala, zda neviděla někdy tančit Nour, tak s nadšením v očích pronesla: „Ano! Ale to je opravdová tanečnice! Ta tančí na svatbách a ne v klubech!“ Jak se později dočtete, k pozici uznávané tanečnice ji dovedla hlavně její píle a mravné vystupování na veřejnosti.
 

Tanečnicí už odmalička

Nour, vlastním jménem Tatyana Fedyaeva, se začala věnovat tanci naplno už ve svých osmi letech. Nejednalo se o žádnou taneční průpravu, ale o studium folklórních tanců Uzbekistánu, Tádžikistánu a Ázerbajdžánu. Ve svých deseti letech začala vystupovat v rámci taneční skupiny i profesionálně. O rok později potkala jednu ze svých největších učitelek i tanečních vzorů Rinu Dayal, ruskou tanečnici, která uspěla v oblasti indického tance v samotné Indii. Začala se tedy učit jak folklórní, tak klasické tance Indie. Do svých patnácti let začala sólově vystupovat a navštěvovat baletní školu. Zrealizovala i vlastní taneční skupinu zabývající se tanci Středního Východu.
 
V té době ale došlo i k jedné přelomové události, která na první pohled vypadala nevině, ale z dnešního pohledu víme, že se tehdy Nour otevřely nové dveře tanečního umění. Dostala se k ní totiž videonahrávka jedné arabské tanečnice. Nejenže byl pro Nour nový taneční styl velmi blízký a to i hudba (v té době si určitě nedokázala představit, že jejím budoucím manželem bude slavný syrský zpěvák), ale neměla dokonce ani problém se daný styl naučit! Není divu, když ladné pohyby těla i paží měla vytrénované z tance uzbeckého, ale i pohyby boků ji nebyly cizí díky tanci indickému. Nour tak začala nová taneční kapitola.
 

Orientální tanec jako jediná láska… prozatím…

V období, kdy se Nour egyptskému stylu učila, nebylo možné sehnat videonahrávky orientálních tanečnic. Odtud plyne i souvislost s jedinečným tanečním stylem Nour: jelikož neměla dostatek materiálu k výuce, vymýšlela si sama některé z tanečních prvků a kroků. A jak už to bývá u talentovaných tanečnic, později zjistila, že mnoho z jejich vlastních pohybů se běžně v tanci využívá. Každopádně její taneční rukopis je lehce rozpoznatelný a málokteré tanečnice jej dokáží napodobit.
 
Nour během svého studia na vysoké škole (obor ekonomie) získala mnoho angažmá, ať už v arabských zemích jako je Jordánsko nebo Spojené arabské emiráty, tak i v jiných exotických zemí jako je Srí Lanka, Turecko nebo Řecko. Celou dobu ji doprovázela její maminka, která ji pomáhala s administrativou a hlavně ji podporovala při tak paradoxně osamělé práci.
 
Úspěch Nour pokračoval i dále. V roce 1994 vyhrála první soutěž orientálního tance v Moskvě. Nejen díky této výhře, ale hlavně díky jejím tanečním kvalitám a serioznímu přístupu k práci ji její manažer pobízel, aby se vydala do Káhiry – centra arabské kultury a umění. Jen tam mohla získat ty nejcennější zkušenosti. A tak se Nour vydala do města, které se brzy stalo jejím druhým domovem.
  

Tvrdá realita show businessu

Po příjezdu do Káhiry se všechny romantické představy začínající tanečnice rozplynuly. Před Nour se vynořilo bezpočet problémů a nefér jednání typických pro místní show business. Nour musela jako cizinka velmi tvrdě na sobě pracovat, aby byla arabským publikem přijata. Jediným světlým okamžikem, který jí dodával sílu, bylo samotné vystupování, díky kterému mohla zapomenout na nehezké okamžiky v pozadí vzrůstající kariéry.
 
Tou dobou se seznámila se zpěvákem známého jména – Yasser Al Souvery. Ten se do Nour zamiloval, ta však bohužel neměla čas se věnovat osobnímu životu. Od rána do večera pracovala, neměla jediný den volna po dobu několika let. Pracovala v otřesných podmínkách a vzhledem k tomu, že nebyla zvyklá na úmorná káhirská vedra, zapomínala pít a neměla chuť ani k jídlu. Došlo to až tak daleko, že jednou po svém vystoupení nedošla ani do zákulisí a omdlela. Po převozu do nemocnice zjistili nejen obrovskou dehydrataci, ale i neuvěřitelně nízkou hladinu hemoglobinu v krvi (hodnota byla 51 g/litr, přičemž normální množství u ženy je 120-160 g/litr!!!). Lékaři potřebovali dodat Nour čtyři litry krve, ale žádnou vhodnou neměli, proto trvali na operaci. V té chvíli se plně projevil Yasser, který, zřejmě díky dobrým kontaktům, dokázal zajistit vhodnou krev a Nour se tak vyhnula nechtěné operaci.
 

Současnost jako ze snu…

Nour si následně Yassera vzala a konvertovala k islámu. Nyní spolu žijí v krásném domku v oblasti poblíž Káhiry (asi hodinu a půl autem z centra), ve kterém bydlí i její maminka, překrásná dcerka a boty milující pes :o)
 
Nour vystupovala během své kariéry v nejluxusnějších pěti-hvězdičkových hotelích, ale hlavní náplní jejího pracovního života byly a jsou svatby. Vystupování na svatbách je pro tanečnicí tou největší reklamou. Typická arabská svatba může čítat i tisíc hostů a pokud se tanečnice líbí a pořádá se další svatba, většinou se oblíbená tanečnice pozve znovu. A vzhledem k tomu, jak vynikající tanečnicí Nour je, není divu, že její diář plní samé svatby. Zde je video ukázka ze svatby z televizního programu Farah Clip, který byl věnován arabským svatbám. Pořad byl každý týden ve čtvrtek, promítán po dobu asi pěti let. Pan režisér si velmi oblíbil Nour a proto každý druhý pořad byl věnován svatbě, kde tančila i ona:
 
 
Nour se kromě svateb věnovala i dalším činnostem: objevovala se v televizních pořadech, natáčela videoklipy nebo se aktivně podílela v Asociaci zahraničních umělců v Egyptě jako vedoucí sekce Raqs Sharki. Se svým manželem Yasserem Al Souvery, který je prezidentem asociace, se podíleli na jedné z největších událostí v historii vývoje Raqs Sharki (viz článek Historie a vývoj Raqs Sharki v Egyptě). 20.7. 2003 byl v Egyptě uveden v platnost zákon, který, mimo jiné, zakazoval zahraničním orientálním tanečnicím vystupovat. Nour a Yasser rozjeli velkou kampaň proti tomuto zákonu a nebáli se ani soudit. Bohužel nebylo příliš mnoho tanečnic, které by kampaň podpořily. Přesto se o situaci začala zabývat i média a to nejen domácí egyptské, ale také zahraniční jako je BBC, French Press nebo Al Arabia. Zřejmě i díky podpory mass medií se sám Ministr práce rozhodl zákon zrušit, ještě před usnesením soudu. Stalo se tak o rok a měsíc později. Málokdo si uvědomuje, jak velkou službu nám Nour i Yasser prokázali.
 
Jak jsem psala v odstavci výše, Nour se podílela i tvorbě pro televizi a hudební průmysl. Zde je videoklip k skladbě Al Alein od mažela Nour Yassera, ve kterém Nour tančí:
 
 
 
Nour si dokonce zahrála ve videoklipu k velmi Egypťany oblíbené skladbě od zpěváka Moustafy Amar. Nour zde netančí, ale ještě jako mladinká začínající tanečnice, pouze hraje v klasické zamilované scéně tajemnou dívku. Zajímavé je, že po pět let (!) dávaly různé televizní stanice do svých pořadů oči Nour, které se během videoklipu několikrát zahledí na samotného diváka. Zde je ukázka:
 
 
 

Nour osobně

Nour můžete shlédnout na festivalu Nile Group, vystupovala i na Ahlan Wa Sahlan festivalu. Její workshopy patří k jedním z nejlepších a nejnáročnějších. Sama jsem po jejím semináři byla tak nadšená, že jsem si při další návštěvě Káhiry s ní domluvila hned několik soukromých lekcí. Nour je velmi milá a stejně i tak její maminka, která mě vždy příjemně ve dveřích uvítala. Hned při první návštěvě se z ničeho nic po přivítání sehnula a vzala mi boty. O pár sekund později jsem pochopila proč. Přiřítil se totiž černý kokršpaněl a následovalo poučení, že si boty musím ihned vzít do ruky, nebo mi je psí mazlíček schová sám. A to se potvrdilo hned následující den. Boty jsem si zula a než jsem se pro ně ohnula, už jedna z nich hověla pejskovi v tlamičce a pelášil s ní někam pod postel. Musela se uspořádat „akce“, při které jsme lákaly psa z úkrytu, pod příslibem jídla a já tak mohla zachránit svou botu před „uslimpáním“ :o) Naprosto okouzlující je i dcerka, která se k nám při výuce s radostí přidávala. Nour nejen že se mi věnovala s obrovskou péčí, ale nebála se se mnou mluvit o názorech na současnou taneční scénu, výuku, která se praktikuje v Evropě a taneční trendy, které začínají převládat. Dodnes nezapomenu, když mi vyprávěla o tom, proč patří v Káhiře mezi uznávané tanečnice. Je to kromě tance také zásluhou jejího chování na veřejnosti. Nechodí nijak odhalená, vždy je se svým manželem a na vystoupení má síťku přes bříško. A její vystoupení jsou na rozdíl od vystoupeních jiných tanečnic opravdu o tanci jako umění. Kéž bychom Nour mohli jednou přivítat i v České Republice!
 
A jako poslední třešničku přidávám překrásné video, ve kterém tančí Nour na známou skladbu Ana Fi Intazarik v podání svého manžela Yassera Al Souvery:

 
Zdroje:

oficiální stránky Nour
osobní rozhovory s Nour
Hodnocení:
Známkujte jako ve škole.
1 = nejlepší, 5 = nejhorší.
1 2 3 4 5
Aktuální hodnocení je: 1.00
Komentáře:
02.02.2010 Semináře s Nour v Evropě Amira Clé
Nour pořádá semináře hlavně v Moskvě (ano, pořádá je přímo ona, ne nějaká firma s desítkami zbytečných organizátorů, lol) a klade důraz hlavně na výuku základů, opakuji: ZÁKLADŮ. To je to, co v ČR prosazuji taky už aspoň deset let a všichni si klepají na čelo... Kdo opravdu orientální tanec zná, tak jako Nour (a já:)), tak okamžitě vidí, že spousta tanečnic chybuje především v základech :).
Pokud chcete přispívat svými komentáři, musíte se registrovat a přihlásit.