Portrét: Badia Masabni

Datum: 17.01.2011
Autor: Lenka Zychová
Badia Masabni je bezpochyby žena, která nejvíce ovlivnila klasický orientální tanec. Díky ní existuje rutina raqs sharqi a díky jejímu kabaretu Casino Opera se proslavila spousta nyní uznávaných tanečnic té doby. Člověk by si řekl: "Když má někdo skvělé zázemí, tak není problém něco takového uskutečnit..." Avšak když se začteme do osobního příběhu Badii Masabni, zjistíme, že její život bylo hotové drama a v mnoha případech se potýkala s velmi těžkým osudem. Není divu, že po její smrti byl o ní natočen film.

Trable už od dětství

Badia se narodila v roce 1894 v Damašku. Hned v útlém dětském věku zažila něco, co by nikdo z nás nechtěl nikdy zažít - v sedmi letech byla totiž znásilněna. Muž, který tento odsouzení hodný čin provedl, byl majitelem kavárny a ve vězení si odseděl jenom jeden měsíc. Život Badii se však změnil a vzhledem k tomu, že se začaly šířit drby a pomluvy, odstěhovala se celá rodina do Argentiny. V době, kdy byla Badia náctiletá, vrátila se společně s rodinou zpět do Sýrie. Měla už totiž věk na vdávání a tak se musel začít hledat vhodný ženich. Nebylo to však tak jednoduché, jak by se mohlo zdát - lidé si neštěstí druhých velmi dobře pamatují a tak rodiče nedokázali dlouhou dobu Badii najít muže, který by o ni stál. Když už nakonec našli toho "pravého" a byli spolu zasnoubeni, tak sousedé neváhali a prozradili rodičům ženicha, co se Badii v dětství přihodilo. A ten ihned zasnoubení zrušil.

Badia se zármutkem ze své minulosti a z pocitu, že ničí pověst celé své rodině, utekla do Beirútu. Užuž to vypadalo, že se k ní obrátilo štěstí, když ve vlaku potkala velmi milou ženu, která ji nabídla, že může zůstat u ní. Po příjezdu do Beirútu však s hrůzou zjistila, že se jedná o "bordelmamu". Mezitím, když Badia přemýšlela, co si počne dál, se pro ni do Beirútu vypravila její maminka. Jediné řešení, které se zdálo vhodné, bylo věnovat se tomu, co Badia ze srdce milovala - tanci a hudbě. Přemluvila svou mámu, aby s ní odcestovala do Káhiry - tehdejšho centra arabského kulturního světa.


Káhira - město splněných snů

Vzhledem k tomu, že byla Badia velmi talentovaná, našla si práci jako herečka v tehdy známém divadle - George Abiad Theatre Ensamble, kde ale hrála pouze velmi malé role. Její maminka však o tom nevěděla, myslela si, tak jak jí její dcera řekla, že pracuje jako švadlena. Zajímavá nabídka přišla v době letních divadelních prádnin. Badii byla nabídnuta větší role v divadelním souboru, který se zrovna chystal odjet vystupovat do oblasti Said. Ve stejné chvíli se Badiina máma dozvěděla celou pravdu a trvala na tom, aby se obě vrátily domů - do Damašku.

Badia svou maminku poslechla a vydala se na cestu domů. A právě v tomto okažiku bychom mohli říct, že se jednalo jako o scénu vystřiženou z filmu. Badia se totiž vnitřně trápila, zda má zahodit to, co miluje - umění, hudbu, tanec a divadlo - anebo má navždy opustit svou rodinu a vydat se na nejistou cestu umělkyně. Ve chvíli, kdy jejich vlak zabrzdil v Alexandrijském nádraží, odkud chtěly nastoupit na loď do Beirútu, se Badia rozhodla. Vyskočila z vlaku a utíkala přes celé nástupiště, až nasedla do vlaku jedoucím opačný směrem... Po návratu do Káhiry se přidala k souboru a odehrála s nimi celé turné.

Ve svých dvaceti letech se vrátila do Beirútu. V té době zde bylo proslaveno divadlo Madame Jeanette, které bylo proslulé tím, že v něm vystupují pouze zahraniční umělci. Návštěvníci divadla patřili k bohaté libanonské elitě a smetánce. Badia dokázala přesvědčit Madame Jeanette, aby jí dala možnost předvést své vlastní číslo. A jak i později uvidíme, Badia dbala na dobrou přípravu, a tak její číslo, kdy zpívala arabskou folklorní píseň, hrála u toho na činelky a tančila, slavilo velký úspěch. Badia se stala hitem a začala vystupovat i v jiných městech. Avšak když jednou vystupovala v Damašku, objevil se mezi diváky její bratr. Ten, v domění, že brání čest rodiny, Badiu napadl a málem ji zabil.

Cesta k vlastnímu kabaretu

Posléze začala Badia spolupracovat s egyptským režisérem, scénáristou a hercem jménem Nagib el Righany a jeho souborem, kde se postupně vyšplhala až na pozici hvězdy. V roce 1921 se celý soubor vrátil zpět do Egypta a možná už tušíte, že mezi Nagibem a Badiou nebyl jen pracovní vztah. Hluboce se do sebe zamilovali a nakonec se i vzali. Avšak jejich silná ega nedokázala ustát některé kompromisy, proto se nustále hádali a poté zase vášnivě usmiřovali. Nakonec Badia Nagiba po pěti letech opustila, ale během té doby měla dostatek času se naučit hodně o divadle a vedení vlastního souboru. Badia neváhala a na ulici Emad El Din otevřela svůj vlastní podnik s názvem Casino Badia. Nejednalo se o žádné kasíno a nejednalo se ani o podnik, který by se dal označit za kabaret, (což bylo v té době označení pro velmi levný podnik). Byl to klub, který zajišťoval večerní programy plné hudby, tance, divadla i kouzelnických vystoupení. Samotná Badia užívala název "sál". Na následující ukázce můžete vidět reklamu na Casino Badia, která se v té době pouštěla v kinech před uvedením filmu. Badia zde tančí, zpívá a hraje na činelky:



Casino Badia se stalo velmi úspěšným - program byl sestaven jak z arabských, tak ze zahraničních umělců. Samotná Badia v něm zpívala a tančila. V době vzrůstajícího úspěchu se Badia a Nagib opět k sobě vrátili. Bohužel jen na krátkou dobu. Jejich rozchod byl už definitivní a jak se říká - život je změna! A tak se Badia rozhodla a přestěhovala svůj kabaret na lukrativnější místo (na obrázku vlevo můžete vidět reklamní plakát na nově přestěhované Casino Badia). V té době zářila v kabaretu Beba ez el Din a celou divadelní režii měl pod kontrolou synovec Badii - Antoine. Ten, přestože se oženil s Badiinou adoptivní dcerou Julií, se zamiloval do Beby a společně pak z kabaretu odešli a založili si vlastní klub. Badia však nerušeně pokračovala dál a vyhledávala nové talenty pro svůj program.

Badia neustále vymýšlela nové věci, a tak v roce 1937 investovala všechny své peníze do filmového projektu. Ten byl však naneštěstí propadák a tak musela Badia vyhlásit bankrot. Na druhou stranu se ale nevzdala. Pokračovala se svým souborem a jela vystupovat do Horního Egypta. V té době už byla ve skupině náctiletá Tahia Carioca. O tři roky později se Badia odhodlala k dalšímu velkému činu - půjčila si peníze a vybudovala slavné Casino Opera - noční klub s kinosálem, restaurací, kavárnou a barem v americkém stylu! Casino Opera se stalo senzací a výborně prosperovalo. K většímu úspěchu tohoto klubu přispěla i druhá světová válka, jelikož se v Káhiře vynořila nová klientela - britští a francouzští vojáci.

Jak Badia ovlivnila vývoj tance?

V této době se započal měnit i tanec. Tanečnice původně tančily jenom soukromě doma nebo v kavárnách. Jejich tanec by se z dnešního hlediska dal nazvat baladi (nemuselo se ale jednat jen o tradiční baladi, kdy se začíná taqsimovou částí, tančilo se i na různé známé skladby a písničky). Většinou se tedy tančívalo na místě a využívaly se při tanci boky a pohyby hrudníku. Rozhodně se nejednalo o choreografii, natož aby se rozeznávaly prvky jako kroužky nebo shimmy.

V klubu, jakým bylo Casino Badia nebo Casino Opera, se tančily často skupinové tance, inspirací byly tehdejší evropské kabarety. Avšak svůj prostor měly i sólistky. Jenže poblém byl v tom, že se tanečnice najednou nacházela na velkém pódiu a tanec na místě nebyl zrovna nejvhodnější - změna č.1: začal se v sólovém tanci využívat prostor. Badia nenechávala změny jenom na tanečnicích, najala si západní choreografy, jako Robie Robinson nebo Christo Cladax, kteří do tance vměstnali prvky baletu, jako jsou otočky nebo arabesky - změna č.2: tanec se odlehčil. Později se začaly už i rozlišovat jednotlivé prvky na shimmy, osmičky nebo kroužky. Zřejmě prvním, kdo tak učinil, byl choreograf a bratranec Naimy Akef, Ibrahim Akef.

V původním tanci se příliš nevyužívaly paže, resp. jejich pozice. Tím, že tanečnice vy
stupovala na velkém pódiu, nemohla tančit neustále s pažemi v jedné pozici, proto se začalo přecházet na zajímavější pozice paží a využívat i prostor od pasu nahoru - změna č.3: využití paží. Jelikož v kabaretu zářily některé sólové tačnice, bylo nutné pro ně vymýšlet vhodné skladby, ve kterých mohly předvést své umění. Proto začaly vznikat skladby komponované pouze pro tanečnice tak, aby se v nich střídaly rytmy a nálady, a umožnily tak tanečnicím ukázat všechny jejich taneční dovednosti - změna č.4: vznik skladeb pro tanečnice - rutina raqs sharqi.

Badia přizpůsobovala program klientům a jelikož velkou část tvořili cizinci, nechávala hrát klasický orchestr a první komponované skladby ani zdaleka nepřipomínaly dnešní raqs sharqi. Avšak jak cizinci, tak i místní lidé, chtěli trochu toho Egypta ve skladbách slyšet, a tak se postupně vrátily zpět tradiční nástroje jako oud, nay nebo kanoun. Do skladeb pro tanečnice se tudíž začaly zahrnovat i folklórní části (např. saidi, khaleegy až v moderní době), tradiční taqsimové části a samotřejmě typické rytmy jako ayoub, maksoum nebo malfouf - změna č. 5: přidání tradičních částí do raqs sharqi skladeb.

Badia dávala prostor všem talentovaným umělcům. Mnoho z nich se díky jejímu Casinu Opera proslavilo nebo nastartovalo svou kariéru, jmenujme nejznámější: tanečnice Tahia Carioca, Samia Gamal, Nadia Gamal, Naima Akef, Katy, zpěvák Farid al Atrash nebo skladatel Mohamed Abdel Wahab. Taneční sál Casina Opera se také využíval k natáčení filmových scén. Kolikrát ve starých egyptských filmech vidíme právě tento již legendární klub.


Pár perliček ze zákulisí

Přestože se říká, že většina hvězd vzešla z Casino Opera, ne vždy jejich cesta byla jednoduchá a přímočará. Tak třeba Samia Gamal - jejím snem bylo tančit v Casino Opera jako tehdejší hvězdy (které však tolik ve filmech nebyly vidět) jako např. Houreya Mohamed nebo Beba ez el Din. Nejprve byla do Casino Opera Samia najmuta jako řadová tanečnice. Pak však dostala možnost tančit i sólově. Ale v den svého prvního sólového vystoupení natolik znervózněla, že se úplně zasekla. Její vystoupení byl naprostý propadák, publikum ji dokonce vypískalo! Badia ji tehdy vrátila zpět do souboru a v tu chvíli se Samia rozhodla, že začne na sobě pracovat a jednou se stane hvězdou.

Na druhou stranu to hvězdy Casino Opera neměly jednoduché. Například Naima Akef, která původně začala v klubu u Beby ez el Din, byla velkou oblíbenkyní Badii (není divu, když byla schopna předvádět akrobatická čísla, zpívat a tančit). To se ale nelíbilo dívkám ze souboru. Dohodly se, že Naimu zbijí. Ta se ale díky svým schopnostem ubránila a naopak ona jim dala na frak. Incident se ale neobešel bez následků. Badia si nemohla dovolit propustit celý soubor, tak neochotně propustila Naimu. Účinkování v Casino Opera jí ale dalo dostatek zkušeností, aby se dokázala prosadit dále.


A jak to dopadlo?

Casino Opera prosperovalo celou druhou světovou válku a několik let po ní. Avšak v roce 1951 se egyptská vláda rozhodla spočítat zpětně daně a rozhodla, že Badia musí zaplatit 74000 egyptských liber (v přepočtu na dnešní měnu je to asi 237000 Kč, což v té době byla nepředstavitelná částka). A tak se Badia, protože tolik peněz neměla, rozhodla utéct z Egypta. Prodala Casino Opera Bebě ez el Din a odletěla privátním letadlem do Libanonu, kde si na severu země koupila farmu. Tam šťastně žila až do své smrti v krásném věku 81 let.

Badia byla velmi silnou ženou, která přes nepřízeň osudu dokázala nemožné - vybudovala odrazový můstek pro nejslavnější tanečnice té doby, zformovala tanec do podoby, kterou dnes tolik obdivujeme a rády tančíme, a hlavně nám všem ukázala, jak je důležité si věřit a zároveň podporovat ostatní umělce.




Zdroj:
Hossam Ramzy, Gilded Serpent, Bellydance Museum
Hodnocení:
Známkujte jako ve škole.
1 = nejlepší, 5 = nejhorší.
1 2 3 4 5
Aktuální hodnocení je: 1.06
Komentáře:
17.01.2011 Měna t k
Chtěla bych tu dobu zažít :) Mimochodem v roce 1951 byl kurz egyptské libry 1 LE = 200 Kč !!! Takže v té době to bylo téměř 15 mil. Kčs. Je to paradox, ale v té době Egypt prosperoval na všech úrovních, jezdili tam cizinci za prací i za vidinou lepšího života, nehledě na to, že Evropa byla po válce zničená. Krásná česká kniha \"Káhira ve snu a v probuzení\" napsal p. Zelenka, který Káhiru popisuje jako Paříž Afriky - skvělý náhled do té doby zase z jiného úhlu ;)
Pokud chcete přispívat svými komentáři, musíte se registrovat a přihlásit.