Portrét: Sohair Zaki

Datum: 23.11.2009
Autor: Eva Provazníková
Opravdu jsem se snažila vypátrat na internetu některé zajímavé informace o životě legendární a námi milované Sohair, ale co jsem našla? Buď spoustu odkazů na její úžasná videa, pár obrázků, ještě méně recenzí na její tanec, k mému potěšení většinou pozitivních a bohužel opravdu málo informací o samotné Sohair. Ještě v úvodu mohu uvést pojem, který všechny mnou nalezené odkazy spojoval a který se stal pro samotnou Sohair i její ochrannou známkou, a to u nikoho jiného neopakovatelný Sohair Zaki krok. Byla za jejím světovým úspěchem především její perfektní práce s boky nebo k němu vedlo něco jiného?

Sohair Zaki se narodila roku 1944 v Masouře, ve městě milovaného Egypta. (pozn. V tomto městě se narodila i dnes velmi známá Randa Kamel.) Její rodina zde žila do devátého roku Sohaiřina života a poté se přesunula do Alexandrie. Sohair právě v této době totálně propadla hudbě a lásce k tanci. Bez vyhlídky úspěchu, spíš jen pro vlastní potěchu si doma tancovala podle rádia a hltala taneční vystoupení v televizi. Vypracovala se natolik, že si ji vlastní rodina, přátelé a sousedé začali zvát na své oslavy a svatby, kde Sohair tančila. V Egyptě to není nic zvláštního, přeci jenom to byla výsada profesionálnějších tanečnic, možná však právě určitá přirozenost v projevu jí otevřela bránu do světa. Alexandrie bývala a stále je známá svým bohatým nočním životem a poskytuje Egypťanům kulturní a společenské vyžití především o prázdninách. Je to město plné kaváren, restaurací a pro nás důležité – také nočních klubů. Právě zde Sohair začínala svou taneční dráhu, konečně jako většina tanečnic. Zahajovala zde show a s přihlédnutím k jejímu věku něco mezi 12 a 14 lety tu jde alespoň pro mě o výjimečný úkaz. Tímto počínáním se stala váženou mezi místními tanečnicemi a měla našlápnuto na nadějnou kariéru. Nicméně její otec byl proti. Nechtěl, aby se jeho dcera tančila. To byl pro Sohair zásadní problém, s kterým se musela chtě nechtě nějak vypořádat. Naštěstí pro její taneční kariéru otec zemřel v době, kdy Sohair hodlala rodinu zcela opustit a tím se stát vyhnancem. To vše hodlala riskovat pro svou jedinou lásku – tanec. Nestalo se tak.

Její matka se znovu vdala krátce po otcově smrti. Další šance pro Sohair. Nevlastní otec jí nijak nebránil v jejím snu a dokonce se stal jejím manažerem. Zorganizoval pro ni hudebníky, založil orchestru a začal jí prošlapávat cestičku showbusinessem.

Rodina se opět přestěhovala, tentokrát do Káhiry. Zde byl noční život snad ještě bohatší a bouřlivější než v Alexandrii. Pořád však ne tak jako za doby Naimy Akef a Samii Gamal. Sohair v tomto městě nevídaných možností pro tanečnice začala pracovat a její hvězda stoupala světelnou rychlostí. Začátky v malých klubech a příležitostné svatby jí pomohly vybudovat si pověst uznávané osoby a její jméno se začalo objevovat na plakátech pěti-hvězdičkových hotelů a kvalitních klubů pro zámožnější veřejnost. Odstartovala práci v televizi, kde jako tanečnice uváděla show. Choreografem pro tyto vstupy byl Ibrahim Akef, bratranec samotné Naimy. Sohair se od něj naučila mnoho, zachovala si však i svůj vlastní pohled na tanec a vypracovala si vlastní taneční styl.

Sohair účinkovala ve více jak 100 filmech, na rozdíl však od svých kolegyň požadovala pouze role taneční, tím pádem malé. Právě kvůli tomu je tolik těžké dopátrat se titulů filmů, kde hrála. Nebyla předurčená k hraní. Její život byl tanec. Zůstala mu věrná. Zde máte opravdu malý zlomek mnou nalezených snímků.

Matloub zawja fawran - Manželka je teď nezbytná (1964)
Ana wa hua wa hia Já,on a ona (1964)
Setta banat wa ariss Šest dívek a nevěsta (1968)
Fatenah we el saalouk Kráska a darebák (1976)

 
Jak se můžete z této ukázky dozvědět, při svých filmových začátcích byla stále teenagerem. Její vzestup byl opravdu bleskový a to, podpořené samozřejmě obrovskou prací a úsilím, bylo pro ni výhodou. Není nijak zvlášť složité si představit další dění. Když se díváte na její nádherný tanec, chápete, proč se stala tak rychle populární. Sohair je známá díky svým jemným a oblým bokům, tolik odlišným od ostrých pohybů Nagwy Fouad a především díky práci s nimi. Chtěla tančit jiným směrem. Směrem roztomilým, nevinným, nenuceným. Její rozkošný úsměv publikum milovalo. V mnoha recenzích ji fanoušci oslovují jako ,,srdíčko Egypta“. Souhlasím s nimi. Její projev byl a stále je fascinující.

Sohair uspěla všude a vždy, Egypt ji miloval a ona milovala Egypt. Dvoudílné kostýmy s bohatou sukní vkusně odkrývající nožky se stal její značkou. Nikdy nepohoršovala, vždy měla řádně zakryté bříško a díky ní se tanec v Egyptě dostal do Zlaté éry. Byl to umělecký zážitek spojený s elegancí a estetikou. Téměř přes noc se stala ikonou. Byla vyobrazována na obalech kazet s orientální hudbou, na plakátech, na všem. Dodnes si můžete z Egypta odvést kazetu s portrétem Soheir Zaki.

Ne však pouze Arabové po Sohair šíleli. Sám americký prezident Nixon se hrdě prohlašoval za jejího fanouška. Nebyl sám. Sovětský ministr obrany v šedesátých a sedmdesátých letech, Martial Andre Grotchko byl, jak sám doslova řekl omámen. Sohair se dostalo cti i od vládce Íránu, tuniského prezidenta i od druhého egyptského prezidenta Gamal Abdel Nassera. To vše jen za její tanec. Tento její přínos byl pro zemi velmi významný, jak dnes lidé v Egyptě tvrdí.


Sohair se také věnovala vlastnímu vystupování s orchestrou. Její show byly vcelku jednoduché v porovnání s show jiných tanečnic. Vždy tančila jako sólistka bez zpěváků v pozadí, bez tanečnic tvořících ,,křoví“, bez jakýchkoliv doplňků (závoj, hůlka). Nepotřebovala je. Měla totiž neuvěřitelný dar v podobě vcítění se do hudby. Tančila přesně podle ní, jako kdyby přesně četla z knihy. Všechno, co potřebovala, byla její orchestra. Jako kdyby s orchestrou splynula v jedno. Žádné předem připravené choreografie, umělé triky pro upoutání publika. Pouze přirozená improvizace na základě naprostého porozumění hudby.

Sohair Zaki byla jednou z mála tanečnic odvážných k interpretaci hudby proslulé Oum Kalthoum. Sama Oum byla rozmrzelá, když se dozvěděla, že někdo chce tančit na její hudbu. Bylo to pro ni degradující. V tu dobu pro ni skládat písně Muhammad Abdul Wahab a právě toho se Oum rozhodla na Sohair nasadit. Měl o ní vše zjistit a informovat Oum. Naštěstí pro mu Sohair zalíbila a Oum obdržela zprávu : ,,Neboj se o ni ani o své písně. Tak jako ty zpíváš svým hlasem, ona zpívá svým tělem.“

Zde je ukázka tance na skladbu Oum Kalthoum - Daret Al Ayam.

Sohair potkala svého manžela při natáčení filmu. Její tchán Hassa Al Seifi byl filmový režisér. Podporoval Sohair a pomohl ji s její filmovou kariérou. Její vytíženost v práci však vedla i ke stresu při tanci a bohužel i k nešťastnému potratu. To ji přinutilo zvolnit.

Kvůli válce v devadesátých letech upadl Egypt do ekonomické krize a s ním i veškerá kultura. Sohair nezbylo nic jiného, než odejít na odpočinek. Teprve v květnu 2001 se vrátila a začala vyučovat tanečnice z celého světa na festivalu Raqii Hassan “Ahlan We Sahlan” v Káhiře. Tyto tanečnice nesplňovaly její pohled na tanec. Sama prohlásila : ,,Ony nemají smysl pro humor, nikdy nesplní egyptské standarty, nemají muzikantské uši. Pouze se učí kroky, prvky. Raz, dva, tři čtyři…Chybí jim duše.“

,,Potřebuji k životu tanec tak, jako jiní potřebují vzduch.“
Hodnocení:
Známkujte jako ve škole.
1 = nejlepší, 5 = nejhorší.
1 2 3 4 5
Aktuální hodnocení je: 1.14
Komentáře:
24.11.2009 překlad Sandra Šilhanová
Pěkný článek, se spoustou zajímavých informací, jen mi to připadá strašně otrocky přeložené z angličtiny. Myslím, že by bylo dobré to trochu upravit do normálního českého slovosledu. Nezlobte se za kritiku, jinak článek opravdu obsahuje spoustu zajímavého, děkuji za něj.
04.12.2009 Eva Hrabalová
Souhlasím se Sandrou, pokud jde o překlad. Proč autorka používá slovo ta \"orchestra\"? Je to nějaký speciální termín užívaný českou taneční scénou nebo nesmysl nebo úmysl být zajímavá? Nikde jinde jsem se s tím totiž ještě nesetkala... Jinak ale v pohodě.
07.12.2009 Eva Provazníková
diky za komentare,nijak me to neurazi...pokud jde o orchestru(zenskeho rodu),proste se mi to libi daleko vic nez orchestr...,,byt zajimava\" rozhodne nechci,tendle termin me docela urazil...
30.03.2010 Mária Leštachová
Krasny clanok. Sohair doslava milujem :-)
07.12.2010 tereza štojdlová
mě se termín orchestra líbí, je to originální, ovšem stylisticky by to učesat chtělo, rozhodně však za tuto práci moc děkuji, pro mě spoustu nových informací o orientálním tanci :-)
23.06.2011 Zuzana Jehličková
moc pěkný a hlavně užitečný článek, mohu vědět odkud jsou čerpány informace?
Pokud chcete přispívat svými komentáři, musíte se registrovat a přihlásit.