Reportáž: International Young Bellystars
Datum: 21.09.2009
Autor: Lenka Zychová
Ve dnech 19. - 20. 9. 2009 se v Berlíně konal ojedinělý festival, který se zaměřoval na nové, talentované tanečníky Evropy – International Young Bellystars. V sobotu byl na programu bazar, otevřená scéna a gala večer. V neděli se konaly semináře hlavních hostů festivalu. Čtveřice hlavních hostů byla různorodá, co se národností týče: Lia Verra (Řecko), Shaba (Maďarsko), Azad Kaan (Turecko) a co je podstatné pro nás české tanečnice, byla pozvaná jako hlavní host Sheyla! Měla jsem možnost ji doprovázet a zatančit si na otevřené scéně a napsat tak reportáž z galashow.
Německé publikum má zvláštní vkus!
Na gala večeru jsem si uvědomila dvě věci: čím víc se třepete a máte otevřenou pusu, tím je německé publikum nadšenější (alespoň to publikum, ve kterém jsem v sobotu seděla) a čím víc jste talentovanější a tančíte krásný egyptský styl, tím publikum méně reaguje… Začnu ale popořadě, bohužel ta nejkrásnější vystoupení byla téměř všechna až v druhé půlce večera.
Jako první se představila německá tanečnice Jaqueline. Přestože německy moc neumím, dokázala jsem porozumět, že tato tanečnice profesionálně vystupuje už patnáct let! Šok pro mě byl ten, že tančila choreografii z výukového dvd od Jilliny pro středně pokročilé tanečnice. Ano, zatančila to perfektně, ale takto ostřílená tanečnice aby tančila cizí choreografii z výukového dvd pro středně pokročilé? Nevadí, po tom, co přišlo po jejím vystoupení, se mi Jaquelin zdála jako úžasná profesionálka. Následovala totiž Susann, která rozhodně mezi YOUNG bellystars nepatřila už hodně dlouho (což by mi nevadilo, kdyby si nehrála na hopsající mladici). Po krátkém tanci s křídli následoval moderní rádoby turecký tanec. Hudba přešla po chvíli jejího hopsavého tranzu v nějaký turecký house a končila vysloveně v techno duchu. Největší ovace publika nastala, když Susann předváděla shimmy rameny, do toho twist a zároveň shimmy boky, vše tančeno ve velbloudu a s výrazem, že má v puse celý grep. Opravdu jsem nic tak neestetického nikdy předtím neviděla. Ale publikum jásalo…
Říkala jsem si, tak teď mě nic nepřekvapí… Překvapilo… Tanečník Mustafa Roshan naběhl na pódium v síťovaném tričku a kožených kalhotách. Doprovázely jej tanečnice v džínách a zlatých flitrových podprsenkách a společně tančili hodně divoký moderní orient. Mustafa bohužel tančil opravdu až moc zženštile a vrchol všeho byl, když sám sebe plácnul přes zadek… To bylo i na mě moc. Poté následovalo naštěstí pár krásných vystoupení – tribal fusion se šavlemi skupiny Jobalientah nebo nádherné Raqs Sharki Lii Verry. Ale i konec první půlky byl šokující – tanečnice Maimoona se svým bollywoodem. Paní také nebyla young bellystar, ale na indickou princeznu si bohužel hrála. Na pomoc měla čtyři chlapce, z nichž dva byli tak dvanáctiletí a dva tak pětadvacetiletí. Ze začátku – mezitím co Maimoona tančila svůj princeznovský bollywood, kluci klečeli na kolenou a asi minutu a půl jen házeli ze strany na stranu žlutými šátky. Poté si tanečnice lehla na zem a chlapci ji přikryli obrovskou poloprůsvitnou látkou. Tanečnice, která seděla vedle mě, pronesla: „Thank god.“ Jenže Maimoona se začala jakoby pod plachtou probouzet a drát se ven… Publikum ale jásalo, ještě víc se ale rozjásalo, když začali tančit i kluci. To jsem jásala i já, protože si tanečnice stoupla na kraj pódia a nechala prostor klukům, kteří opravdu zatančili výborně.
První blok uzavírala tanečnice Suzan Demircan, kterou si jednoduše zapamatujete, protože neustále se tváří, jakoby vyslovovala hlásky: „o“, „u“ a „a“. Její tanec je opravdu krásný, hodně inspirován Saidou, ale v momentě, kdy dvakrát naplno vyplázla jazyk, jsem se už nedokázala na nic soustředit. Naštěstí druhá půlka byla lahoda pro oko.
Nezlobte se, že jsem tak tvrdě popsala, co jsem viděla, ale německé publikum mě šokovalo tím, jak vnímá orientální tanec. Asi jsem zvyklá, že naše české publikum dokáže ocenit krásná a estetická vystoupení a nepodléhá tak markantně klamu: třepe se víc, tak je lepší…
A teď už jen o tom krásném. Opravdu mezi top vystoupení patřila vystoupení hostů festivalu. Lia Verra, která tančila v první půlce, mě překvapila svou profesionalitou. V zákulisí byla posmutnělá, ale na pódiu zcela zářila a tančila krásný čistý egyptský styl hodně inspirovaný Randou Kamel. Nás reprezentovala Sheyla, která tančila své oceněné vystoupení ze soutěže na Let´s Dance 2009, doplněné o Alf Leyla Wa Leyla a její vystoupení patřilo k těm nejlepším. Shaba, která byla dalším hostem, tančila také klasické Raqs Sharki a drum solo. Tanečně (ať už choreograficky nebo pohybově) bych ji přirovnala k naší Šárce Martinákové. V té chvíli už bylo publikum rozdováděné a dokázalo ocenit kvalitu, takže si její shimmy vysloužilo zasloužené ovace. Jedno z vystoupení, kterých jsem si já osobně cenila, bylo vystoupení tanečnice Liny, která interpretovala Ya msafer Wahdak od Oum Kalthoum. Nejenže výrazem podtrhla text skladby, ale tančila tak krásně a elegantně, že bych její provedení řadila mezi ta nejzdařilejší.
Posledním hostem byl Azad Kaan, tanečník z Turecka žijící v Německu. Od začátku z něj vyzařovala mužnost (alespoň na pódiu) a jeho taneční technika byla k nezaplacení. Vážnost jeho vystoupení bohužel rozbíjela malá kostýmová vada – občas vykukovala bradavka. Azad se snažil si těsný kostým povytáhnout, ale po čase vždy sklouznul dolů. Čím si ale celé publikum získal, byl jeho smysl pro humor, který projevil v závěrečné části Raqs Sharki. Zazněly tři dramatické akcenty: na první si kleknul, na druhý rozpřáhnul paže a na třetí si zakryl bradavku :o) Ten moment byl opravdu neskutečně vtipný a publikum bylo, jak se říká, jeho.
Celý gala večer byl nakonec vyrovnaný: vystoupení, kdy jsem ani neměla chuť tleskat, byla přebita vystoupeními, kdy jsem nadšeně jásala. Rozhodně to byl nezapomenutelný večer.
Jako první se představila německá tanečnice Jaqueline. Přestože německy moc neumím, dokázala jsem porozumět, že tato tanečnice profesionálně vystupuje už patnáct let! Šok pro mě byl ten, že tančila choreografii z výukového dvd od Jilliny pro středně pokročilé tanečnice. Ano, zatančila to perfektně, ale takto ostřílená tanečnice aby tančila cizí choreografii z výukového dvd pro středně pokročilé? Nevadí, po tom, co přišlo po jejím vystoupení, se mi Jaquelin zdála jako úžasná profesionálka. Následovala totiž Susann, která rozhodně mezi YOUNG bellystars nepatřila už hodně dlouho (což by mi nevadilo, kdyby si nehrála na hopsající mladici). Po krátkém tanci s křídli následoval moderní rádoby turecký tanec. Hudba přešla po chvíli jejího hopsavého tranzu v nějaký turecký house a končila vysloveně v techno duchu. Největší ovace publika nastala, když Susann předváděla shimmy rameny, do toho twist a zároveň shimmy boky, vše tančeno ve velbloudu a s výrazem, že má v puse celý grep. Opravdu jsem nic tak neestetického nikdy předtím neviděla. Ale publikum jásalo…
Říkala jsem si, tak teď mě nic nepřekvapí… Překvapilo… Tanečník Mustafa Roshan naběhl na pódium v síťovaném tričku a kožených kalhotách. Doprovázely jej tanečnice v džínách a zlatých flitrových podprsenkách a společně tančili hodně divoký moderní orient. Mustafa bohužel tančil opravdu až moc zženštile a vrchol všeho byl, když sám sebe plácnul přes zadek… To bylo i na mě moc. Poté následovalo naštěstí pár krásných vystoupení – tribal fusion se šavlemi skupiny Jobalientah nebo nádherné Raqs Sharki Lii Verry. Ale i konec první půlky byl šokující – tanečnice Maimoona se svým bollywoodem. Paní také nebyla young bellystar, ale na indickou princeznu si bohužel hrála. Na pomoc měla čtyři chlapce, z nichž dva byli tak dvanáctiletí a dva tak pětadvacetiletí. Ze začátku – mezitím co Maimoona tančila svůj princeznovský bollywood, kluci klečeli na kolenou a asi minutu a půl jen házeli ze strany na stranu žlutými šátky. Poté si tanečnice lehla na zem a chlapci ji přikryli obrovskou poloprůsvitnou látkou. Tanečnice, která seděla vedle mě, pronesla: „Thank god.“ Jenže Maimoona se začala jakoby pod plachtou probouzet a drát se ven… Publikum ale jásalo, ještě víc se ale rozjásalo, když začali tančit i kluci. To jsem jásala i já, protože si tanečnice stoupla na kraj pódia a nechala prostor klukům, kteří opravdu zatančili výborně.
První blok uzavírala tanečnice Suzan Demircan, kterou si jednoduše zapamatujete, protože neustále se tváří, jakoby vyslovovala hlásky: „o“, „u“ a „a“. Její tanec je opravdu krásný, hodně inspirován Saidou, ale v momentě, kdy dvakrát naplno vyplázla jazyk, jsem se už nedokázala na nic soustředit. Naštěstí druhá půlka byla lahoda pro oko.Nezlobte se, že jsem tak tvrdě popsala, co jsem viděla, ale německé publikum mě šokovalo tím, jak vnímá orientální tanec. Asi jsem zvyklá, že naše české publikum dokáže ocenit krásná a estetická vystoupení a nepodléhá tak markantně klamu: třepe se víc, tak je lepší…
A teď už jen o tom krásném. Opravdu mezi top vystoupení patřila vystoupení hostů festivalu. Lia Verra, která tančila v první půlce, mě překvapila svou profesionalitou. V zákulisí byla posmutnělá, ale na pódiu zcela zářila a tančila krásný čistý egyptský styl hodně inspirovaný Randou Kamel. Nás reprezentovala Sheyla, která tančila své oceněné vystoupení ze soutěže na Let´s Dance 2009, doplněné o Alf Leyla Wa Leyla a její vystoupení patřilo k těm nejlepším. Shaba, která byla dalším hostem, tančila také klasické Raqs Sharki a drum solo. Tanečně (ať už choreograficky nebo pohybově) bych ji přirovnala k naší Šárce Martinákové. V té chvíli už bylo publikum rozdováděné a dokázalo ocenit kvalitu, takže si její shimmy vysloužilo zasloužené ovace. Jedno z vystoupení, kterých jsem si já osobně cenila, bylo vystoupení tanečnice Liny, která interpretovala Ya msafer Wahdak od Oum Kalthoum. Nejenže výrazem podtrhla text skladby, ale tančila tak krásně a elegantně, že bych její provedení řadila mezi ta nejzdařilejší.
Posledním hostem byl Azad Kaan, tanečník z Turecka žijící v Německu. Od začátku z něj vyzařovala mužnost (alespoň na pódiu) a jeho taneční technika byla k nezaplacení. Vážnost jeho vystoupení bohužel rozbíjela malá kostýmová vada – občas vykukovala bradavka. Azad se snažil si těsný kostým povytáhnout, ale po čase vždy sklouznul dolů. Čím si ale celé publikum získal, byl jeho smysl pro humor, který projevil v závěrečné části Raqs Sharki. Zazněly tři dramatické akcenty: na první si kleknul, na druhý rozpřáhnul paže a na třetí si zakryl bradavku :o) Ten moment byl opravdu neskutečně vtipný a publikum bylo, jak se říká, jeho.
Celý gala večer byl nakonec vyrovnaný: vystoupení, kdy jsem ani neměla chuť tleskat, byla přebita vystoupeními, kdy jsem nadšeně jásala. Rozhodně to byl nezapomenutelný večer.
Nabila jako skvělá hostitelka aneb trochu ze zákulisí…
Celý večer a festival organizovala Nabila Sabha společně se Sabinou. Nejenže byla velmi milá, ale také se o nás krásně starala. Po galashow všechny hosty pozvala na společnou večeři a připravila nám ubytování u sebe v domě. Přímo vedle našeho pokoje byl i její tréninkový sál, kde měla kromě zrcadel, i svou výbavu dvd a tanečních kostýmů na prodej především od Eman Zaki. Ráno na nás čekala i snídaně! Takový komfort jsem nečekala, obě ji za něj děkujeme!
Nabila je nejen výbornou tanečnicí, ale pro svět orientálního tance v Evropě dělá obrovskou práci – vydává časopis Belly Divas, pořádá festival Bazar Oriental, na kterém se snaží prosadit vystupování na živou hudbu a nyní i podporuje začínající tanečnice. Za to vše ji velmi obdivuji a doufám, že se na jejich akcích bude vystupovat a podílet se víc a víc českých tanečnic.
Nabila je nejen výbornou tanečnicí, ale pro svět orientálního tance v Evropě dělá obrovskou práci – vydává časopis Belly Divas, pořádá festival Bazar Oriental, na kterém se snaží prosadit vystupování na živou hudbu a nyní i podporuje začínající tanečnice. Za to vše ji velmi obdivuji a doufám, že se na jejich akcích bude vystupovat a podílet se víc a víc českých tanečnic.
Hodnocení:
Aktuální hodnocení je: 1.00
Komentáře:
| 21.09.2009 | super :-) | Markéta Šunková | |
| Skvělý článek, tak jak to umí Léňa :o) | |||
| 10.10.2009 | :) | Kamila Botková | |
| Leni, už pár dní jsem se tak nezasmála, bezva článek! | |||
| 16.12.2009 | hehe | Amira Clé | |
| vy jim tedy dáváte. Jsem ráda, že nejsem jediný kritik. U Nabily jsem byla na workshopu v roce 2001, je to ta, co má časopis o ot se Sabinou Zaidou, že. | |||